Zásnuby

Další den, který si budu do konce života pamatovat a který bych si chtěla zapsat jsou zásnuby.

S přítelem (prozradím i jméno - David) jsme se hodně o svatbě bavili, spíše teda z mé strany. David stále tvrdil, že je na ženění se mladý (26 let). Chodíme spolu 5 let, rok už spolu býváme, plánujeme rodinu, nepřišlo mi to nějak extra přehnané. Nakonec jsem usoudila, že není vlastně kam spěchat. Svatbu jsem odložila na vedlejší kolej, vůbec jsem se jí nezabývala, spíše jsem se zaměřila na otěhotnění - taky chyba!

Poslední sobotu v dubnu - 30.4.2016 - jsme měli domluvené mini jarní focení v Mikulově na Vykopávkách. Přijeli jsme o půl hodiny dříve, před námi se akorát začal fotit jiný pár. David navrhl, abychom se šli projít, ale mě se nechtělo. V tu chvíli jsem ani netušila, že jsem mu zhatila jeho plány. Kousek od místa focení byl velký strom a pod ním lavička, na kterou jsme si šli sednout. Pozorovala jsem fotografku, jak fotí mladý pár, s Davidem jsme se bavili, už ani nevím o čem. Jen jsem mu řekla, že si místo bílého trička měl dát bílou košili a David mi odpověděl, že mě nejde žádat o ruku. Jen jsem se tomu zasmála a z ničeho nic, si David klekl do husté vysoký trávy přede mnou, vytáhl červenou krabičku a zeptal se: "Lásko, vezmeš si mě?" 

Byla jsem naprosto dojatá, vůbec jsem to nečekala, úplně jsem ztratila řeč. Odpověděla jsem ANO! Do focení zbývalo pár minut a já nebyla schopná se ani pohnout, jen jsem seděla a dívala se na ten nový skvost, který se mi třpytil na levé ruce. Když nás fotografka zavolala, byla jsem stále v šoku a jelikož je to moje bývalá spolužačka ze střední školy, řekla jsem jí, jaký šok jsem zažila. Hned nám navrhla, že nám to nafotí. Už se nemůžu fotek dočkat, ještě týden!

Reakce rodičů byly dle očekávání, dámské osazení začalo brečet, pánské osazení bylo překvapené.

Tak ze mě bude nevěsta a vdaná paní! Nemůžu se dočkat.

Zdroj: google
Shodou okolností jsem prsten dostala úplně stejný, i ve stejné krabičce :)

Plesové šaty

Můj muž před měsícem dostal "super" nápad. Prý půjdeme na ples, asi po 2 letech. OK, není problém. Celý měsíc přemýšlím, jaké šaty si asi vezmu a pokaždé tuto myšlenku zaženu se slovy: "Ještě je čas, něco najdu." Houby. Nenajdu. Všechny šaty se mi asi ve skříni zmenšili o jednu konfekční velikost, k sakru. Co teď. OK, koupím si nové.

Jenže to zdaleka nebude tak lehké, jak jsem si myslela. Hodiny jsem strávila procházením všech obchodů, zkoušením různých šatů, ale bez výsledku. Přijde mi, že v dnešní době se myslí jen na vyhublé holky, které váží 40 kilo i s postelí. Jelikož je to Květinový ples, chtěla jsem, aby šaty měli motiv květinový. Pár takových jsem jich našla, ale určitě ne na mou postavu. S velikostí 42 se asi ve světě módy nepočítá nebo co. Od květinového motivu jsem upustila, ale mým dalším požadavkem byla balónová sukně. Zase jsem pohořela.

Až jednou jsme se s mým mužem vydali na nákupy a ejhle, hned mi padly do oka. Mým požadavkům nevyhovovali ani střihem, ale nevadí, to se nějak udělá. Jednoduché černé šaty, rukávy a vrch krajkový. Vypadají moc hezky, dokonce i na mě. Ještě ale pořád doufám, že seženu jiné, více "retro".

Zdroj: google

Nesehnala jsem, za 3 dny pro ně jedu. Dovezu si je do práce, hrdá a spokojená, mamka mi je závidí, jsou prý moc krásné. "Ukaž, já si je vyzkouším." Za pět minut už jsem byla na pokraji zhroucení. Sekl se zip. Nevadí, šaty reklamuji, určitě mi je vymění. Šaty mi nevyměnili, tahle velikost byla poslední, místo toho odcházím s vrácenými čtyř stovkami. Pokouším se ve městě najít stejné šaty, opět bez výsledku. Vracím se zpátky do obchodu, koupím si je i pokažené a nechám si je spravit. Dostanu sto korun slevu, koupím nový zip a zase mám dobrou náladu. 

Teď už jen sehnat stahovací prádlo (přece jen špeky jsou špeky), sehnat švadlenu, co bude mít čas (jednu máme v rodině, uvidíme, jak to bude s tím časem) a můžeme vyrazit na ples. Za týden. Jen ještě potřebuji sehnat boty. Baleríny, nebo na podpatku, to ještě nevím. Času je přece dost.

Nákupům zdar!

6. - 8.4.2016

Tento týden byl hektický. V úterý jsem napsala první článek s vidinou, že budu přidávat každý den, nebo každý druhý den! Bohužel, čas mi to nedopřál, tak se pokusím tento týden shrnout.

Ve středu jsem si založila takový svůj malý Klariss shop na Facebooku. Už jsem pár věcí prodala, tak uvidíme, třeba mi to půjde a nějakou kačku si vydělám. V dnešní době takto prodává docela dost holek, tak je těžké přijít s něčím originálním, ale budu se snažit :))

Zdroj: google

Ve čtvrtek jsem také měla dost práce s hledáním zbožím, každou fotku zvlášť uložit, uložit si odkaz, ani jsem nemrkla a půl dne bylo pryč. Do toho nám v práci došlo asi troje zboží - mimochodem pracuji jako prodavačka, kdy za šéfovou mám vlastní mamku :)) Práce je dočasná, než půjdu na mateřskou dovolenou - pochopitelně. Už si to říkám rok.

Když jsem jela večer z práce, na chodbě jsem potkala naši novou sousedku Janu, tak jsme se zrovna představili a potykali si. Vypadá jako fajn holčina, tak snad spolu budeme vycházet. Konečně bude ve vchodě někdo pod 50 let. Teprve dělají nějaké dodělávky, malují, skládají nábytek - podle zvuků, které se od vedle ozývají. Docela jsem vyděšena, jak jde všechno slyšet. No jo, rok bez sousedů, už jsme si tak nějak zvykly na ticho :)) Její přítel je prý docela pařmen, to myslím budou párty :D Už se ale těším, až dáme kafčo a seznámíme se.

Zdroj: google

A dnes je tu pátek. Ponurý pátek. Vypadá to na déšť, ach jo. Zrovna před víkendem. Tento víkend toho máme hodně v plánu, v sobotu brácha slaví své 16. narozeniny, ach jo, to letí. Ještě nedávno to byl můj prďolatý bráška :D Dále máme v plánu se jet podívat na vchodové dveře, už by to chtělo výměnu. Bojím se dne, kdy mi zůstane klika v ruce nebo na mě dveře spadnou. A také máme v plánu natapetovat dveře do šatny. Z tmavého dřeva chceme udělat dřevo světlé :)

Na bytě je ještě hodně práce i rok po stěhování. David (můj muž) jezdí domů jen na víkendy a to je většinou vždy nějaká oslava, takže práce se moc nestihne. Uvidíme, jak to bude tento rok, kolik si toho odškrtnu ze svého seznamu prací.

Krásný víkend všem

Neplodnost

Na první článek trochu intimní téma, ale je aktuální, tak budiž. 

Před rokem jsem vysadila antikoncepci, od té doby se snažíme o miminko, stále bez výsledku. Někdo si řekne: "Ale, to je krátká doba ještě, my se snažili pět let!", mě to přijde jako půlka mého života! Ano, prošla jsem si před půl rokem obdobím ovulačních testů, doplňků podporující otěhotnění, byla jsem členem snad všech skupin týkajících se miminek na Facebooku, v knihovně jsem romány vyměnila za časopis Maminka a Betynka a já nevím, co ještě.

Až poslední měsíce se to u mě nějak ustálilo, říkám si: "Až to dojde, tak to dojde." Ovulační testy mi leží ve skříni bez povšimnutí, časopisy jsem vrátila, skupiny na FB jsem vytřídila, z doplňků jsem si ponechala jen kyselinu listovou a tak nějak to moc neřeším.

Jasně, všude a od všech slyším: "Hlavně na to nemysli!", ale ono se to lépe řekne než udělá, zvlášť když začíná jaro, ulice se plní maminama s kočárkama a na FB mám denně minimálně tři oznámení o těhotenství! 

Zdroj: google

Proč ale tak razantní nadpis neplodnost? Včera mi babička donesla časopis Herbář, který byl celý o neplodnosti a marné snaze počít potomka. S každým odstavcem jsem si říkala "Jo, to znám", od upravené stravy přes pití různých čajů po cvičení. Co mě ale trochu vyděsilo, byla poslední stránka této příručky. "Neplodnost je definována jako neschopnost počít dítě do jednoho roku od pravidelného snažení se." Není to přímo citace, přesně si to nepamatuji, ale co mi zůstalo v paměti je ten jeden rok. To jako vážně? Muž mi s klidnou hlavou říká, ať neplaším, trochu se uklidňuji, ale i tak mi to stále vrtá v hlavě. Je fakt, že mi má doktorka řekla, že problém s otěhotněním se řeší až po roce, ale co, zůstávám klidná. Dala jsem si jasný cíl - otěhotnět do 25ti let, což mi bude mimochodem za 8 měsíců.

A co Vy, kdy jste po vysazení antikoncepce otěhotněli? A jedli jste nějaké podpůrné vitamíny? Budu ráda  za jakýkoliv ohlas i radu :)

Mějte se krásně, smějte se a množte se :)

Začínám

Ahoj :)

Rozhodla jsem se vytvořit si blog, do kterého si budu zapisovat své denní radosti i starosti :)